webmaster: zu.mickova@gmail.com
-- OBSAH TÉTO STRÁNKY NENÍ PLNĚ AKTUALIZOVÁN. Její aktualizace právě probíhá. --
prohlubují a rozšiřují znalosti získané v bakalářském studiu. Pozornost se věnuje analýze různých typů textu, samostatnému ústnímu a písemnému projevu a překládání v obou směrech. Studenti se hodnotí zápočtem opět po každém semestru. Zkoušku skládají během druhého ročníku navazujícího studia, nejdéle s tříměsíčním předstihem před SZZK.
Forma: Písemná práce má mít formu odborného článku a odevzdává se - dle příslušného oboru - v dánštině, norštině nebo švédštině. Součástí práce je i resumé v češtině. Citáty v angličtině, němčině a severských jazycích není třeba překládat.
Rozsah: Rozsah práce je 16-20 normostran (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer) včetně resumé, seznamu použité literatury a eventuálních poznámek či případných příloh. Z toho musí být minimálně 15 stránek vlastního textu. Resumé nesmí být delší než na 1 normostranu.
Téma: Práci lze psát na libovolné téma, které však musí být předem schváleno vyučujícím. Za normálních okolností to bude dr. Štajnerová (dánština a norština) a dr. Hartlová + švédský lektor (švédština).
v magisterském studiu staví na teoretických a praktických znalostech morfologie z bakalářského studia. V hodinách se probírají základy lexikologie a základní problémy sémantiky, tj. jazykové prostředky používané k významové stavbě věty. Zakončeno zápočtem.
probíhá ve dvou semestrech. V pořadí první semestr je zaměřen na společný základ severských jazyků, jejich postupné oddalování a historický vývoj až do dnešních dob. Přednášky jsou doprovázeny rozborem ukázek textů z jednotlivých období. Zakončeno kolokviem.
Druhá část přednášek se zabývá srovnáváním tří severských jazyků, jejich odlišnostmi ve slovní zásobě, morfologii i syntaxi. U zkoušky na konci dvousemestrálního studia student prokazuje znalosti historických jazykových změn a minulé i současné rozdíly, jimiž se severské jazyky od sebe liší.
Jako alternativu k tomuto kursu a zároveň jako druhý severský jazyk si student může zvolit studium základů islandštiny.
Cílem dvousemestrálního studia je, aby student byl schopen rozumět druhému severskému jazyku psanou i mluvenou formou. Kontroluje se buď zápočtem po každém semestru (pokud se student účastní výuky), nebo jednou zkouškou.
Magisterské studium je věnováno literatuře 20. století a významným žánrům středověku (mytologie, ságy). V literárních přednáškách a seminářích se probírají vybraná témata, literární věda a interpretace textů; pro získání přehledných znalostí a podkladů pro specifické otázky dílčí se předpokládá studentovo samostatné studium ze severských pramenů. Důraz se klade na samostatnou četbu co největšího počtu literárních děl z knihovny nordistiky a při studijních pobytech v severských zemích. Jejich četbu doloží student podle svého seznamu při zkoušce z literatury, kterou může skládat během 5. roku studia. Předpokladem k ní je vedle zápočtů za tři semestrální kursy i schválená písemná práce z literatury na téma dohodnuté a konzultované s vyučujícím.
Forma: Písemná práce má mít formu odborného článku a lze ji odevzdat buďto v češtině, nebo - dle příslušného oboru - v dánštině, norštině a švédštině. Práce psaná česky bude obsahovat resumé v severském jazyce, práce psaná dánsky, norsky nebo švédsky bude mít resumé v češtině. Citáty v angličtině, němčině a severských jazycích není třeba překládat.
Rozsah: Rozsah práce je 16-20 normostran (1 normostrana = 1800 znaků včetně mezer) včetně resumé, seznamu použité literatury a eventuálních poznámek či případných příloh. Z toho musí být minimálně 15 stránek vlastního textu. Resumé v rozsahu zhruba 1 normostrany přijde až na samý konec práce.
Téma: Práci lze psát na libovolné téma, které však musí být předem schváleno vyučujícím. Za normálních okolností to bude dr. Březinová (dánská literatura), dr. Hartlová (švédská literatura) a dr. Humpál (norská literatura).
Nordista se nemůže obejít bez angličtiny. Pokud není zároveň anglista, musí před SZZK složit na katedře jazyků nebo jinde zkoušku z angličtiny alespoň druhého stupně obtížnosti. Anglisté naopak skládají zkoušku z němčiny; stačí pasivní znalost.